Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na vznik mimořádných událostí se zaměřením na epidemiologickou situaci COVID-19
PAVELKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Pro diplomovou práci byly vybrány náhodně sociální zařízení poskytující pobytovou formu na území Jihočeského kraje. V těchto zařízení je personál pro klienty to nejdůležitější, proto by měl být personál dostatečně informován a připraven na mimořádné události. Mezi sociální zařízení poskytující pobytovou formu patří: jedná se o domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, azylová bydlení, domy na půli cesty, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a jiné. První kapitola teoretické části se věnuje problematice sociálních služeb. K začlenění jednotlivých pojmu spojených se sociálními službami, klasifikací sociálních služeb, bez níž bychom se v nabídce služeb těžce orientovali. V další kapitole práce se zaměřuji na onemocnění COVID-19, jeho příznaky, šíření a léčení. V praktické části diplomové práce bylo náhodným výběrem osloveno 78 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 41 z oslovených zařízení. Cílem diplomové práce bylo "Posoudit současný stav připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí". K dosažení cíle diplomové práce a pro zodpovězení hypotézy 1: "Poskytovatelé sociálních služeb na území Jihočeského kraje jsou z 80 % připraveni na řešení mimořádných událostí" byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož data byla získána s použitím dotazníkového šetření. Pro diplomovou práci bylo vybráno náhodně 78 sociální zařízení poskytující pobytovou formu v Jihočeském kraji. Dotazník (Příloha 1) byl rozeslán poskytovatelům sociálních služeb, dle registru poskytovatelů sociální služeb. Dotazník obsahoval 38 otázek. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. K hodnocení informovanosti poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice úspěšnosti 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkové šetření vyplývá, že připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje dosáhla pouze 58 %, což znamená, že poskytovatelé sociálních služeb nejsou dostatečně připravení na vznik mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázkách č. 1, 5a, 5b, 8, 10, 11, 13, 22, 23 a 30. Většina poskytovatelů sociálních služeb má zpracovaný plán krizové připravenosti (otázka č. 13) a z diplomové práce vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb mají zájem o vytvoření systému výchovy, vzdělání a školení dobrovolníků (otázka č. 36) kde, ale nebyla splněna hranice úspěšnosti. Diplomová práce může být použita pro další studijní účely.
Zdravotní problematika práce v zahraničí
Pechová, Lucie ; Malinová, Jana (vedoucí práce) ; Třmínková, Nela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou cestování a práce v zahraničí. Konkrétně je zaměřena na zdravotní rizika spojená s cestováním nejen do zemí Evropské unie, ale i do států, které jsou považovány za exotické. V souvislosti s vývojem oboru cestovní medicíny je diskutována nutnost prevence a očkování před cestou do zahraničí i zásady, které je nutno dodržovat v jejím průběhu. Jako důležitý (a často opomíjený) faktor je zmiňováno náboženství. Vynechána nejsou ani rizika spojená s cestováním letadlem. Zvláštní pozornost je pak věnována deseti nejčastěji navštěvovaným exotickým zemím z pohledu českých občanů, se zaměřením na konkrétní požadavky a doporučování na očkování pro každou z nich.
Výuka prevence infekčních chorob v českém školském systému
JOSKOVÁ, Jitka
Hlavním cílem diplomové práce ?Výuka prevence infekčních chorob v českém školském systému? bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu je v osnovách základních škol zakomponována výuka prevence infekčních onemocnění. Rámcové vzdělání o základní prevenci infekčních onemocnění by mělo být součástí výuky na základních školách, protože jedině tak lze již od školního věku dětem vštípit povědomí o základních druzích mikroorganismů, různých cestách přenosu, rozdíl mezi virovým a bakteriálním onemocněním a o odlišné léčbě těchto onemocnění. Pouze takovým způsobem se výuka dané problematiky dotkne naprosté většiny žáků základních škol (6-15let). Tak vyroste generace, která nejen že bude mít základní znalosti o této problematice, ale navíc svými vědomostmi bude vychovávat další generace, které se budou zodpovědně chovat ke svému zdraví. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické.
Povinnosti pacientů a zdravotnických zařízení v ochraně veřejného zdraví
PRAŽMOVÁ, Zuzana
Právo na ochranu osobnosti patří mezi základní lidská práva. Velká pozornost je mu věnována i při poskytování zdravotní péče. Pacient má právo mimo jiné na ochranu údajů shromážděných v jeho zdravotnické dokumentaci, zdravotnická zařízení mají povinnost mlčenlivosti o veškerých skutečnostech souvisejících s jeho zdravotním stavem. Rovněž veškeré vyšetřovací a léčebné výkony mohou být provedeny pouze se souhlasem pacienta. V zájmu ochrany veřejného zdraví však mohou být tato osobnostní práva omezena. Právní úprava umožňuje uložit pacientům i zdravotnickým zařízením řadu povinností s cílem zajistit ochranu veřejného zdraví. Diplomová práce shrnuje základní právní úpravu dané problematiky. Popisuje možnost prolomení povinné mlčenlivosti v zájmu ochrany veřejného zdraví, právní úpravu uložení povinného léčení a protiepidemických opatření. Stručně se zmiňuje i o závodní preventivní péči a s ní souvisejícím omezením volby lékaře a zdravotnického zařízení. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit názory veřejnosti na omezení osobnostních práv v zájmu ochrany veřejného zdraví. Byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu - technika dotazníku. Výzkum probíhal od ledna 2011 do března 2011 v okrese České Budějovice. Soubor zahrnoval celkem 460 respondentů, z nich 405 dotazníky správně vyplnilo a tyto byly zařazeny do výzkumu. K dosažení výzkumného cíle byly stanoveny 3 hypotézy. Na základě získaných a statisticky vyhodnocených dat byly hypotézy H1 a H3 potvrzeny, H2 potvrzena nebyla. Výsledky výzkumu prokázaly zejména rozdílnost názorů respondentů na možnost uložení pokuty v souvislosti s odmítnutím povinného očkování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.